|
|
Protidrahotní a sociální nepokoje v okrese Brandýs nad Labem po první světové válce
Slovák, Vojtěch ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Čurda, Vojtěch (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na vývoj dělnického hnutí na okrese Brandýs nad Labem po první světové válce v letech 1919-1921 a končí založením okresní buňky KSČ. Jejím cílem je popis sociálních nepokojů, které se na okrese po první světové válce udály. V první kapitole je popsán vývoj dělnického hnutí v celé ČSR od konce války přes hladové a protidrahotní bouře po boj v ČSDSD, obsazení Lidového domu, Generální prosincovou stávku a založení KSČ. V druhé kapitole je představen vývoj hospodářství v jednotlivých městech okresu, který sestával zejména z chemického a kovoobráběcího průmyslu a zemědělství. Ve třetí kapitole jsou popsány začátky a vývoj dělnického hnutí od poloviny 19. století po vznik ČSR z regionální perspektivy. Čtvrtá kapitola se věnuje samotným protidrahotním bouřím, stávkám, demonstracím a reakcemi orgánů správy na ně. V páté kapitole je analýza aspektů těchto událostí na okrese Brandýs nad Labem.
|
|
|
Major Zeman: Verbální vyprávění a film
Krausová, Martina ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Diplomová práce Major Zeman: Verbální vyprávění a film se zabývá srovnáním dvou narativních médií, které zpodobňují zemanovský příběh: literárními povídkami Jiřího Procházky a jejich realizacemi ve formě televizního seriálu. Z postupné analýzy jednotlivých verzí vyvstaly faktory ovlivňující výslednou podobu těchto realizací. Jedná se o vnější zásahy způsobené vedením televize a odbornými poradci, stejně jako vzájemnou rivalitou tvůrců seriálu. Svou roli dále sehrálo televizní zaměření na diváka a Procházkovy literární ambice překročit hranice detektivního žánru. Výsledkem jsou dva rozdílně pojaté fikční světy. Ten povídkový, postavený na mýtotvorném principu, se jeví jako koherentní, spojený jednotící ideologickou linií. Oproti tomu obraz světa budovaný filmem je rozptýlený, často založený i na protimluvech.
|
|
|
Pojem volného času v díle Karla Marxe
VONDRÁŠKOVÁ, Michaela
Tématem práce je pojetí volného času, které ve svém díle předložil Karel Marx. Ve své době se i z politických důvodů jednalo o velmi vlivný koncept, který se i v československém prostředí stal východiskem dalších diskuzí a úvah. Cílem práce je podat ucelený popis Marxova pojetí volného času a naznačit jeho pozdější reflexi na příkladu československé sociologie volného času 60. let minulého století. Studovány budou hlavní Marxovy příspěvky k tématu volného času, zvláštní důraz bude položen na autorovu zásadní práci Kapitál.
|
|
|
Leninsko-stalinska ideologie jako pseudonáboženství
PEKÁREK, Ondřej
Předkládaná diplomová práce poukazuje na přítomnost religiózních prvků v marxisticko-leninské ideologii. Zkoumá práce duchovních otců této ideologie (Marxe, Engelse a Lenina, či jiných méně známých marxistů a dohledává v nich vztah k náboženství a religiozitě vůbec. Práce upozorňuje na analogické prvky s křesťanstvím v samé podstatě marxisticko-leninské ideologii, a to hlavně v eschatologickém směřování. práce se neomezuje pouze na popisování teoretických postojů marxismu vůči religiozitě, ale také si všímá praktického realizování marxisticko-leninských přístupů k náboženství V Rusku za vlády Lenina a Stalina
|
host ::
RSS.